CATEGORII DOCUMENTE |
Bulgara | Ceha slovaca | Croata | Engleza | Estona | Finlandeza | Franceza |
Germana | Italiana | Letona | Lituaniana | Maghiara | Olandeza | Poloneza |
Sarba | Slovena | Spaniola | Suedeza | Turca | Ucraineana |
Jáma – základní typ
Rýha – typ stavební jámy, kde převažuje podélný prvek
Šachta – převažuje hlubinný prvek
Základní části jámy: dno + svahy (boky)
Velikost a tvar dna – jáma musí být větší než konstrukce, kterou v ní vytváříme (kvůli pracovnímu prostoru) – obvykle o 0,3 až 1,6 m (bednění, izolace, komunikace…)
Sklon svahů
Pokud provádíme výkopy hluboké nad 1,5 m, musí být pažené nebo svahované (u mělčích není nutné) – sesutí nezajištěných svahů může mít katastrofální následky
U mělkých stavebních jam můžeme používat sklon 1:1
U hlubších soudržných (do 12 m) 1:2
U nesoudržných podle úhlu vnitřního tření (30° – 45°)
U hlubších vytváříme vodorovné lavice (bermy) šířky min. 50 cm (lze je také využít při odvodu HPV)
Mělké jámy můžeme navrhnovat bez výpočtu, ze zkušeností
Při výpočtech je nejdůležitější ověřit krátkodobou a dlouhodobou stabilitu – souvisí s vývojem pórových tlaků v čase (s konsolidací zeminy). Většinou je lepší používat efektivní parametry, totální jen u konsolidovaných svahů násypů
Zvednutí dna – po odtížení dojde k určitému zvednutí dna (velikost hlavně podle materiálu základové půdy; princip jako když odeberu větší část ze stohu papírů)
Vytlačení dna – efekt spojitých nádob (tlak zeminy za pažící kcí vytlačí zeminu před kcí v blízkosti paty stěny)
Protržení dna – v blízkosti jámy tlaková voda, která je překryta nepropustnou jílovou vrstvou. Pokud nepropustnou vrstvu ztenčíme, muže dojít k jejímu protržení. Aby nedošlo k protržení dna, musí platit
Sufoze – souvisí s prouděním vody a skladbou materiálu. Probíhá především u propustných a sypkých zemin v určitém rozmezí křivek zrnitosti – obvykle když je okolo 30% písčitých a zbytek jsou poměrně hrubé štěrkové částice => zemina je hodně porézní => dochází k vyplavení určitých frakcí zeminy.
Ztekucení – souvisí s prouděním vody a skladbou materiálu. Probíhá především u propustných a sypkých zemin. Týká se především písků, u kterých má většina zrn srovnatelnou velikost => nezaklíní se o sebe => snadno se uvedou do pohybu.
Jevy související s teplotou a vlhkostí ovzduší (promrzání, rozbřídání, smršťování) – vlivem změn skupenství vody dochází k objemovým změnám. Ochrana: před definitivním otevřením jámy ponecháme neodtěženou ochrannou vrstvu, kterou odstraníme až na poslední chvíli. Také děláme drény, aby voda dlouho nezůstávala stát na dně stavební jámy. Smršťování probíhá naopak při vysušování zeminy.
Metoda mezní rovnováhy – viz MEZE (účinek stabilizujících sil musí převládat nad destabilizujícími)
Metoda řešení napjatosti a deformace zemního tělesa (MKP – metoda konečných prvků)
Metoda mezního stavu rovnováhy – stanoví mezní okamžik, kdy dojde k porušení (kritickou výšku, kterou nesmím překročit). Pouze pro jednoduché případy.
Zásady pro výkop v blízkosti budovy – důležitá je hlavně poloha HPV (min. 0,5 m pod dnem)
Odlehčení paty svahu – výkop slouží např. k odvodnění stavební jámy. Destabilizuje svah.
Přitížení koruny svahu – materiál vytěžený z jámy se vozí nahoru. Destabilizuje svah.
Způsoby stabilizace svahů – viz MEZE, může být u zkoušky
Sklony svahů pro různé materiály pro jámu do 6-8 m. Dole je důležité provést zabezpečení proti padajícím kamenům (bariéra u paty svahu).
Zeminy se dělí dle koeficientu filtrace k [m.s-1]
Používá se Darcyho zákon – v = ki (i – sklon)
Propustné zeminy (k > 10-4) – je lepší je těsnit (náklady na čerpání vody by byly příliš velké)
Nepropustné zeminy (k < 10-8) – většinou není třeba odvodňovat, nikdy ale nemůžeme počítat s absolutní nepropustností (např. může dojít k potrhání zeminy vlivem stavební činnosti => voda se dostane do jámy trhlinami)
Výchozí předpoklady pro odvodňování
Hydrogeologický (zda je tam voda, jaká je hladina HPV, zda dochází ke kolísání, ověření propustnosti => zjištění k) a inženýrskogeologický (co je tam za materiály, jak jsou rozmístěny) průzkum
Propustnost vrstev – může být různá pro různé vrstvy
Směry proudění – v některých vrstvách může převládat proudění v horizontálním směru, v jiných ve vertikálním směru
Zdroje napájení – zdrojem může být i kolísání HPV
Výška HPV, její kolísání
Možnosti odtoku vody z jámy
Odvodňování
Do jámy přitéká voda, zároveň ji odvádíme
Hlubinné odvodňování – základní metoda. Provádí se pomocí vrtaných čerpacích studní nebo pomocí čerpacích jehel
Čerpací jehly mohou být
Gravitační – voda se stahuje k jehle pomocí gravitačního spádu
Vakuové – vytvoření podtlaku
Na principu elektroosmózy – elektrickým proudem usměrníme proudění vody => urychlíme si přítok k čerpacímu vrtu
Sběrná studna musí být izolovaná, přitéká tam voda z povrchu. Dělají se obvykle kruhové o průměru okolo 1 – 1,5 m nebo čtvercové o hraně okolo 2 m. Stačí jedna na 50 – 100 bm.
Povrchové prvky – příkopy, rýhy, sklon 0,5 – 2%
Čerpadla – kalová, horizontální, ponorná. Výkony se stanovují podle sací a výtlačné výšky a čerpaného množství. Obvykle je potřeba nepřetržitý provoz => musíme mít rezervní čerpadlo.
Rychlost snižování X porušení stability
Máme plně nasycenou zeminu (pod HPV) => Sr = 1. Voda nadlehčuje zrna zeminy (funguje vztlak).
Jakmile snížím hladinu (klesne stupeň nasycení Sr), zrna původně nadnášená začnou zvyšovat efektivní napětí => celý systém bude přitížen => vznik deformací
Bezpečná rychlost je 0,5 m/den pokud děláme snížení hladiny do 3 m, 0,25 m/den do 6 m
Stavební jáma povrchově odvodňovaná
Odvodňovací systém musí být dimenzován nejen na povrchovou vodu, ale i na podzemní – po vytvoření příkopů se k nim stáhneme HPV
Když je zemina pod HPV, snižuje se stabilita svahu na polovinu => o polovinu menší sklon. Nesmíme zapomenout, že musíme HPV stáhnout alespoň 0,5 m pod dno stavební jámy.
Příklad: Chceme-li udělat základ 20x30 m, budeme potřebovat stavební jámu o celkových rozměrech 72x62 m
Vrtaná studna
Většinou se umisťuje za obrysem stavební jámy, dělá se v předstihu před otevřením stavební jámy => v okamžiku hloubení jámy už je prostor odvodněn
Studny jsou umístěny tak, aby pokryly přítoky
Průměr vrtů 12 – 25 cm
Stažení HPV pod dno jámy by pro studny mělo být alespoň 1 m (vodu nemáme trvale pod kontrolou). Depresní křivka také nesmí procházet boky jámy.
Typy čerpacích jehel
S jednoduchou koncovkou nebo s dvojitou koncovkou
Používají se ocelové trubky o průměru 2,5 – 3 cm
Vpravení jehel do základové půdy – pomocí vplachování – tlakovou vodou rozvolníme zeminu pod špičkou jehly, tlakem jehlu usadíme => nepoužívají se vrtné soustavy!!!
Jímací a čerpací kapacita je omezena průměrem trubky => jehel je potřeba udělat třeba stovky na jednu jámu
Dvě trubky – navrchu perforovaná, uvnitř plná. Když vplachuji, zasunu plnou trubku, abych zakryl perforaci a umožnil usměrnění toku vody. Při čerpání je perforace otevřená, HPV nesmí klesnout pod perforaci (nečerpalo by to).
Umisťujeme je uvnitř stavební jámy (tj. co nejblíže HPV), abychom nesnižovali jejich výkon, obvykle na lavici. Optimální vzdálenost je kolem 80 cm.
Politica de confidentialitate | Termeni si conditii de utilizare |
Vizualizari: 2839
Importanta:
Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2024 . All rights reserved